Výlet do lesa
V listopadu bylo krásné počasí a tak jsme se s přítelem rozhodli, že pojedeme na první oficiální rande a vezmeme s sebou psa. 
Patřičně jsme se na to vyzbrojili. V kapse a batohu připravené pamlsky a sýr pro psa, vodu jsme napotřebovali, protože je tam studánka s pramenitou vodou a nebylo vedro. Nějakou tu hračku pro Lorda a nezbytné kšandy do auta. Lordíka jsme oblíkli do postroje a sebe do montérek a vhodné bundy a vyrazili směr Mělník a dál do údolí Hara-Koko. Jako malá jsem tam vyrostla a proto jsem byla překvapená, že se to tam moc nezměnilo.
Auto jsme nechali kousek před koncentrákem, nechali vystoupit Lorda a vyrazili na procházku. Na Lordovi bylo vidět, jak je rád, že je zase po dlouhé době venku a může běhat kde chce a bez vodítka. Naštěstí si mě hodně hlídá, tak když nebyl vidět, byl alespoň na doslech nebo se přišel sám ukázat.
Vykukoval za stromama, schovával se za skály a občas i z nějé skočil.
Potkali jsme několik lidí, ale všichni byli úplně v pohodě. Viděli psa s kšandama a nikdo nezmatkoval. I to byla jedna z věcí, která se tam nezměnila. Lidé jsou milí a přátelští, každý počítá s tím, že v lese potká nějaké zvíře a jedním z těch mála byl náš Lord.
Po nějaké době bylo vidět, že už začíná mít žízeň pes i my, tak jsme vyrazili ke studánce, kde nově vyrostla boudička někdo tam dal i hrnečky, bylo to nové milé překvapení, že se pořád trampové, co tam mají chalupy starají o Ladčin pramen. Děda vždycky říkal, že je studánka kouzelná a proto jsem si hned něco přála. Čas ukáže jestli se to splní :-)
Cestou z Kokořína jsme se zastavili na oběd a Lord zase zapříčinil patřičný rozruch, ale jen v tom nejlepším. Po jídle jsme jeli domů a bylo na nás všech vidět, že jsme si to bezvadně užili, ale jsme rádi, že už jsme dorazili zpět. Lordino oběhl zahradu, zkontroloval misku s vodou a jestli není na jeho pozemku nějaký vetřelec a odebral se do boudy.
Byl to příjemně strávený den a originální první rande :-)
